V rozsáhlých oblastech majetku mimo obory a bažantnici se nachází (až na okrajové majetkové enklávy) tzv. volná honitba. Jak bylo konstatováno, původně celistvá honitba je v současné době následkem novelizací mysliveckého zákona rozdělena na několik dílčích honiteb. To sebou nese patřičné znásobení všech výkazů a administrativy při obhospodařování.
Po navrácení majetku bylo převzato myslivecké hospodaření zejména se spárkatou zvěří, zvěř drobná byla a je v převažujících lesních honitbách okrajovou záležitostí. Kromě zvěře srnčí se zde vyskytuje v hojné míře zvěř černá, v oblasti kolem Kostelecka a na opačné straně od Zvíkova k Červenému Újezdu zvěř daňčí. Od severu z Brd volně migrovala směrem k Píseckým lesům zvěř jelení, ve vybraných lokalitách se vyskytovala zvěř mufloní a za zmínku stojí areál bývalého vládního rekreačního sídla (nyní hotelu) Vystrkov s výskytem jelena Dybowského. Bohužel pohled na stav mladých lesních porostů s vysokým výskytem zvěře, zejména mufloní, daňčí i jelení, nebyl zrovna povzbudivý. Škody okusem a loupáním byly neúměrné pro realizaci představ o dalším hospodaření.
Stejně jako v oboře, i zde byla přijata radikální opatření. Zvěř mufloní byla postupně „utlumena“ na nulový stav odstřelem. Taktéž u zvěře jelení bylo přijato rozhodnutí snížení jejího stavu na „neslovitelné minimum“. Tato zvěř tedy nezmizela, je ovšem důsledně eliminována. Zároveň se přistoupilo k radikální redukci zvěře srnčí a daňčí na lesnicky i myslivecky akceptovatelný kompromis. Pro kontrolu stavu populace zvěře černé byl vedle individuálních lovů vybudován velmi dobře fungující systém efektivních jednorázových naháněk. Časové, odborné a fyzické nároky na personál byly v období provádění opatření enormní a přetrvávají v některých aspektech prakticky dodnes. Propojení úkolů lesního hospodářství s letní a zejména podzimní a zimní loveckou sezónou plnou loveckých doprovodů i individuálního plnění úkolů odlovu je zatěžkávající zkouškou, měnící profesní myslivost ze zábavy v respektovanou řeholi.
Lze konstatovat, že přijatá opatření se ukázala jako velmi efektivní a po několika letech se kladně projevily na stavu lesních kultur.
Zdejší naháňky na černou zvěř se staly pověstnými až legendárními. Za pomoci personálu místního i z širokého okolí jsou dovedeny do profesionální úrovně jak ve vlastní organizaci lovu, tak ve výsledku. U hlavní dvoudenní naháňky (pracovně zvané „Knížecí“) o celkem čtyřech lečích je pravidlem výše úlovku přes 200 ks černé zvěře. Tajemství úspěchu? Příhodné přírodní podmínky v podobě rozsáhlých, rekreačně relativně málo dotčených lesů, zajištění klidu vybraných oblastí, vydatného přikrmování po sklizních, způsob přípravy, výběru a uspořádání střeleckých stanovišť, velikosti leče, způsob organizace honců, systém zavádění lovců, jejich kvalita a disciplinovanost, použití profesionálních psovodů, promyšlená organizace skupin při dohledání a ošetření zvěře.
S povděkem sledujeme, že se tento mnohem bezpečnější způsob naháňky, inspirovaný zahraničím, začíná rozšiřovat i na ostatní majetky či subjekty v republice.